Z médií

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny.

Zaměstnavatel není povinen hradit škodu zaměstnanci za pracovní úraz ve dvou případech. Především se jedná o úplné zproštění povinnosti, kdy zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy, nebo úraz byl příčinné souvislosti s jeho opilostí a tyto důvody byly jedinou příčinnou škody nebo nemajetkové újmy. O částečné zproštění povinnosti zaměstnavatele jde tehdy, kdy uvedené důvody byly jednou z příčin škody nebo kdy zaměstnanec si způsobil pracovní úraz svým lehkomyslným jednáním.

Jihomoravská záchranná služba se musí omluvit matce z Brna za to, že ji po domácím porodu v roce 2010 donutila i s novorozencem přejet do porodnice. Olomoucký vrchní soud v tomto týdnu potvrdil únorový rozsudek Krajského soudu v Brně, rozsudek je tak pravomocný. ČTK to řekl mluvčí olomouckého vrchního soudu Vladimír Lichnovský. Záchranka také musí vyplatit odškodné, a to matce dítěte a dítěti samotnému v celkové výši 100.000 korun. Vedení záchranky pochybení odmítá. Jak dnes ČTK řekla mluvčí záchranářů Hedvika Kropáčková, záchranáři podají dovolání k Nejvyššímu soudu.

I. senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti lékaře, který byl odsouzen pro spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci, ačkoliv daná osoba pomoc odmítala. Ústavní soud shledal, že takové jednání není protiprávní, a naopak je v souladu s právem, neboť péči nelze poskytovat proti vůli dospělé svéprávné osoby.

Pražský městský soud schválil smír mezi Prahou, jejími technickými službami a mužem, který si v roce 2006 v Hlubočepích na zledovatělém chodníku poranil nohu. Za to dostane přes 950 tisíc korun. Magistrát dlouho odškodné odmítal vyplatit, muže se však nedávno zastal Ústavní soud.

Podívejte se na reportáž ČT24 o projednávání případu naší klientky, která žádala po zdravotnickém zařízení odškodnění, protože lékař zapomněl v jejím těle vrták. Případu se ujal náš specialista na zdravotnické právo MUDr. Mgr. Mario Švehelka, jehož argumenty v reportáži také najdete. Pokud vás zajímá, co můžeme v oblasti zdravotnického práva udělat i pro vás, podívejte se na náš samostatný web http://www.zdravotnipravo.cz.

Téma zákazu kouření na veřejných místech již dlouho plní stránky sdělovacích prostředků a legislativa na ochranu lidského zdraví před účinky pasivního kouření je stále předmětem ostrých sporů mezi zákonodárci. Sílí tlak ze strany Evropské unie a celé řady organizací a občanských sdružení, kteří stále hlasitěji vyzývají jednotlivé země k přijetí účinné vnitrostátní legislativní úpravy zákazu kouření na veřejných místech. Přečtěte si článek JUDr. Lucie Marelové z naší advokátní kanceláře, která se tématem dlouhodobě zabývá. Článek byl publikován v časopise Právo pro podnikání a zaměstnání č. 6/2008.

Naše advokátní kancelář se dlouhodobě specializuje také na oblast zdravotnického práva. Pomáháme pacientům domoci se náhrady škody například v případě pochybení lékaře či nemocnice. Více informací o našich službách v této oblasti a úspěšně vyřešených případech najdete na našem webu www.zdravotnickepravo.eu. Zde vám pro přehled nabízíme Etický kodex "Práva pacientů", který po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky, a který slouží jako jako jedno z vodítek při hájení práv pacientů.

Přečtěte si článek naší advokátky JUDr. Lucie Marelové, specialistky na pracovní právo, který se zabývá důležitou otázkou zejména z pohledu zaměstnavatelů. Interpretuje a popisuje rozdíly mezi dosahováním neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnance a porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (porušením pracovní kázně), a to zejména méně závažným porušením pracovní kázně. Jedná se o dva od sebe oddělené instituty, u nichž v praxi dochází k jejich zaměňování a nesprávnému výkladu odpovídajících zákonných ustanovení v zákoníku práce. Článek byl publikován v časopise Práce a mzda č. 4/2010.